Deštenští koníčci

03.12.2018 16:12

Rok 2018 se pomalu chýlí ke konci, přinesl hodně radostných okamžiků, ale zažili jsme i smutné chvíle. Na jaře se u nás narodila dvě hříbata, naší klisně Večernici  hřebeček Villenium, kterému od počátku říkáme Milánek a klisně Koře hnědá kobylka Millenia, čili Miluška. Z Milánka roste raubíř a Miluška je dámička. Teď na podzim přibyla do koňské školky další tři hříbata a tak společně rostou, hrají si, učí se respektovat jeden druhého a hierarchii ve stádě. Příští rok čekáme narození šesti hříbat, to bude opravdu velká parta a už se na nové přírůstky těšíme. Přemýšlíme o jménech, zpravidla jméno hříběte začíná stejným písmenem jako jméno jeho maminky a tak hledáme jména začínající na V,A,CH,L,R a D. Za inspirace od čtenářů Deštníku budeme rádi a při jarním křtu hříbat, který chystáme , se mohou ti, jejichž jména vybereme pro hříbě stát jejich kmotry a získat pěknou cenu. Návrhy jmen můžete posílat na email : konekotyza@seznam.cz.

           Velmi smutná událost nás potkala také na jaře, kdy jsme se rozloučili s naším koněm Little Joem.Byl to velmi úspěšný drezúrní kůň, narozený v roce 1999 v Deštném, před deseti lety jsme spolu zvítězili ve finále Českého drezúrního poháru a také dceři Kamile byl velmi dobrým sportovním parťákem, jako dítě s ním získala 3. místo na MČR dětí v Brně, o 8 let později opět třetí místo na MČR znovu v Brně, tentokrát v kategorii mladých jezdců. Jezdil s námi po světě na juniorské závody, umístil se ve Wroclawi, v rakouském, zvítězil v maďarském Kaposzváru. Protože to byl kůň obrovský, ve vozíku jezdil sám, aby měl dostatečné pohodlí. Pamatuji si, když jsem ho sedlala na první mistrovství republiky pro Kamilu, paní, která šla okolo říkala, že sedlo na něm vypadá opravdu hodně malé a já jsem jí odpověděla, že tam ještě přijde malé dítě. Milovali jsme ho, ostatně tak jako všechny koně, volali jsme na něj do výběhu: „Jožánku, Pepánku, Josi, kdepak ten kůň vězí?“a vždycky s řehtáním přiběhl. Myslím, že až mě jednou budou pitvat, najdou jeho jméno vyryté na mém srdci.

         Od jara do léta vyjíždíme pravidelně s koňmi na závody, letos hlavně po Čechách, jednou jsme byli v Polsku. Vrcholem sezóny bylo Mistrovství republiky v drezúře v Kralovicích u Slaného. Kamila startovala se dvěma koňmi, s Linet v soutěži družstev hájila barvy královéhradeckého kraje spolu s Emou Kopuletou a Honzou Tunelem ( zrovna si nemůžu vzpomenout na jeho jméno, ale přezdívku získal od velké díry s náušnicí v uchu). Družstvo se umístilo v konkurenci asi 12-ti družstev na druhém místě. A v soutěži jednotlivců s Radulou to dopadlo navlas stejně, také stříbro. Výborný výsledek v silné konkurenci. Pro příští rok máme ambice účastnit se národních a mezinárodních závodů v zahraničí.

        A nakonec to nejlepší, děti, které navštěvují jezdecký kroužek. Na koně dochází celoročně 7 holčiček. Už si umí přivést koně z výběhu, vyčistit si je a osedlat , přivést na jízdárnu , nasednout a samostatně jezdit. Postupujeme malými kroky, snažím se, aby se naučily nejen jezdit, ale i  postarat se o koně na kterém jezdí, aby znaly jeho potřeby i nálady a vytvořily si ke koni dobrý vztah. Nejvíc mě těší, že si všechny opravdu pomáhají a dobře spolu vychází. Letos jsme společně byli dvakrát na dětských jezdeckých hrách v Suché u Litomyšle. Holčičky si mohly na našich ponících Rusalce, Josephine a Vánkovi vyzkoušet jízdy zručnosti, prověřující v jednoduchých úkolech dovednost jezdce, každá startovala dvakrát, v lehčí a potom i obtížnější soutěži, kde už bylo několik malých skoků. Na jaře byla suverénně nejlepší a nejvíc nervózní Kája Švejdová, na podzim se dařilo Terezce Švejdové a Leonce Hofmanové. Terezka, jako pokročilejší jezdkyně startovala ve skokových soutěžích na malých překážkách. Letos snad ani nebylo špatné počasí, tak jsme si užili krásné závody v příjemném prostředí hřebčína Suchá.

Na závěr si dovolujeme všem popřát krásné svátky, nádhernou zimu a v novém roce především zdraví a velmi pozitivní přístup k životu, a to vždy a za všech okolností!!!